-->

Povodně v roce 1890

V materiálech, které se našemu sdružení dostaly do rukou se můžeme bohužel dočíst jen minimum informací o práci hasičů. Něco málo se ale přeci jen našlo. Krom krásného (pokud se dá krásným nazvat rozsáhlý popis škod a pohromy, která tehdy naši zemi zasáhla) a rozsáhlého povídání o postupu velké vody z Českých Budějovic až do Prahy, včetně popisu plzeňské katastrofy se o zapojení hasičů do záchranných prací dozvídáme toto:
"…Budějovice utrpěly velice těžkou ránu.již v úterý časně z rána upozorňováno obyvatelstvo troubením hasičů na hrozící nebezpečenství, neboť stokou Klaudiho valily se mohutné proudy u nádraží do ulic okolních.Do rána byly ulice Lannova, Klaudiho a Knapova zaplaveny.K nádraží byl přístup možný toliko lodí….Také třída Rudolfovská byla záhy zaplavena… ve středu odpoledne začala voda stoupat velmi rychle.Nejen vídeňské předměstí a část lineckého, nýbrž i staré město a některé ulice předměstí pražského byly zaplaveny. Krajinská třída byla zatopena skorem až k náměstí.Ze všech přízemních bytů vystěhováno obyvatelstvo přízemních bytů většinou do kasáren, jenž byly v ty dny prázdny…"

"…V Plzni rozvodnily se již v úterý veškeré čtyři řeky..tou měrou, že veškeré ulice na jižní a jihovýchodní straně města, jakož i severně ode Mže k Lichotinu, tvořily jediné jezero…Hlavní ulice plzeňská od městské vodárny byla úplně pod vodou.NA Královském nábřeží sahala voda až do oken přízemních, odkud se obyvatelé kvapem stěhovali.. Velký plzeňský park Obcizna, při stoku Radbuzy a Mže, byl úplně pod vodou a podobal se ohromnému jezeru…"

"…V Praze Zbraslavi…Ve středu, kdy voda úžasně stoupala, explodovala velká tovární pec na chamottové zboží v Lahvovicích. Hasiči troubili na poplach a vše hnalo se k mostu, který již byl vodou vyzdvižen.Voda vylévala se přes silnici do bažantnice.Vzdor tomu, odvážili se hasiči se stříkačkami a občané dr.Zdeborský a kupec Novotný brodíce se po zaplavené silnici, k továrně. Hasiči pracovali tu v pravém slova smyslu s nasazením vlastních životů.Nad sebou měli oheň a kolem sebe rozkacené proudy, po ramena stáli ve vodě.Po půldruhahodinném radlickém namáhání podařilo se jim oheň uhasiti.Kdyby se to nebylo stalo, byly by Lahvovice, kolem vodou obklopené a zatopené, požárem zničeny…"

"…Na dolejší Vltavě stižena též byla velice krutě krajina kolem Kralup,…zatopenému obyvatelstvu poskytoval všemožnou pomoc sbor hasičský, jenž při nedostatku lodic převážel obyvatelstvo na prknech na spěch sbitých…"

"…V Litoměřicích se Labe i Ohře zároveň rozvodnily a rozsáhlá tamní nížina, jež se prostírá od Litoměřic k Roudnici, Terezínu,Bohušovicím, Německým Kopistům a Lovosicím byla na několik metrů vysoko zaplavena…V nejhorším postavení nalézaly se blízké Mlíkojedy, ležící na samém břehu labském.Středem vesnice valil se mohutný vodní proud dva až tři metry vysoko a obec kolkolem daleko široko byla obklíčena vodou, jen střechy domků vyčnívaly ještě nad hladinu..ohrožené obyvatelstvo dopraveno polárníku do Litoměřic…"

(vyjmuto z knihy Velká povodeň v Čechách, ve dnech 2.až 5.září 1890, autor J.Benešovský-Veselý) Každopádně je jisté,že se hasičské sbory podílely velkou měrou na zvládnutí povodní, i přes to, že informací je pomálu.Vždyť tou dobou bylo v Čechách a na Moravě registrováno přes 1000 sborů dobrovolných hasičů a v Praze již několik let celkem slušně fungoval profesionální hasičský sbor. A touha pomoci občanům v nouzi, byla tenkráte zcela jistě stejně silná jako je tomu i v dnešních dnech… Skutečnost, že se naši hasičští dědečkové měli snahu poučit a na případnou velkou vodu se řádně připravit, svědčí i dobové fotografie vyjmuté z almanachu "Památník sjezdu a výstavy Svazu dobrovolného hasičstva českoslovanského v Brně ve dnech 4.-8.července 1925"

Dobové fotografie:

nahoru